 |
| Předávání děkovného dopisu |
Ve dnech 14. a 15. září 2012 se v Kyjevě sešel mezinárodní výbor, utvořený 6.6.2009 v Lublani na prvním evropském kongresu vyhnanců, běženců – obětí nacismu a fašismu v období 1920-1945. Rok 1920 je zde uveden proto, aby nebylo zapomenuto na 100 000 Slovinců nucených uprchnout před násilím italských fašistů.
Kongresu v Lublani se zúčastnili představitelé všech organizací z evropských zemí sdružujících oběti fašismu a nacismu. Z Rakouska to byl Jože Partl, představitel Slovinců žijících v Korutanech, kteří byli v průběhu 2. světové války vyhnáni a ani po skončení války nebyl jejich návrat snadný. Za Českou republiku se zúčastnil Ing. Jiří Prokop, zástupce Kruhu občanů ČR vyhnaných v r.1938 z pohraničí. Z Polska se zúčastnil Józef Sowa (Sdružení Poláků poškozených Třetí říší), z Ruska Nikolaj Dorožinskij (Svaz mladistvých vězňů koncentračních táborů), ze Slovenska Dr. Juraj Drotár a Pavol Sečkár (Svaz protifašistických bojovníků), z Ukrajiny Markijan Děmidov a Nadija Slesareva (Svaz vězňů koncentračních táborů), z Bosny a Hercegoviny Marija Gribič a Vera Adami, z Chorvatska Mladen Veličkovič, ze Srbska Milinko Čekič a ze Slovinska prof. Ivica Žnidaršič a Gregor Kaplan (Spolek slovinských vyhnanců). Na kongresu v Lublani byla předsedkyní nově vzniklého mezinárodního výboru jednomyslně zvolena paní prof. Ivica Žnidaršič, místopředsedy se stali Józef Sowa, Nikolaj Dorožinskij a Markijan Děmidov jako představitelé nejpočetnějších organizací. Byla také dohodnuta pravidla práce mezinárodního výboru. Mezi prvními úkoly byl sběr materiálu (fotografií a dokumentů) pro Muzeum slovinských vyhnanců v Rajhenburgu. Malá část byla už představena na výstavě ve městě Krško a ve dnech 7.9. – 7.10. byla tato výstava k vidění v Národním památníku na Vítkově. Trvalá expozice, pro niž bude sběr materiálu ještě pokračovat, bude na hradě Rajhenburg u Brestanice dokončena po rekonstrukci hradu koncem roku 2013. Druhé zasedání mezinárodního výboru se uskutečnilo ve slovinské Brestanici. Na webové stránce
http://www.eu-eric.eu/sl/texts/get_content/19.html jsou představeny všechny důležité informace.
 |
| Před památníkem obětem nacismu. Kyjev, Babí Jar 2012 |
Letošní setkání mezinárodního výboru v Kyjevě je tedy setkáním třetím. Jednání probíhalo v budově kyjevské radnice. Po přečtení pozdravného projevu ukrajinského prezidenta Janukovyče a projevu představitele města Kyjeva přivítal účastníky předseda Ukrajinského svazu vězňů – obětí nacismu Markijan Děmidov, seznámil přítomné s historií a s činností jejich organizace a předal pak slovo předsedkyni mezinárodního výboru prof. Ivice Žnidaršič. Ta poděkovala ukrajinskému spolku za přijetí a za organizaci letošního setkání. Vyzdvihla pak zásluhy našeho Kruhu jako jednoho z iniciátorů vzniku mezinárodní spolupráce, když na konferenci pořádané 17.11.2007 byla podepsána společná deklarace a dohoda o spolupráci mezi Kruhem občanů ČR, vyhnaných v r.1938 z pohraničí a Slovinským svazem vyhnanců. V Kyjevě byl všemi členy výboru (bohužel chyběli zástupci Polska) podepsán dopis předsedovi Evropské rady Hermanu van Rompuyovi, z jehož obsahu cituji:
 |
| Pokládání kytic u památníku slávy, Kyjev 2012 |
„…znovu zjišťujeme, že v evropských zemích se vynakládá příliš málo péče obětem fašismu a nacismu a že neexistuje přiměřená péče o ně v oblasti sociálního, zdravotního a důchodového zajištění. … Utrpení zajatců v táborech, vyhnanců a uprchlíků, kteří se během druhé světové války ocitli pod německou, italskou, maďarskou, bulharskou a jinou fašistickou a nacistickou okupací, zanechalo trvalé a nenapravitelné následky na nás, obětech. Proto vyjadřujeme rozhořčení, že se v Evropě opět objevují neofašistické a neonacistické organizace a stále více druhů rasismu a xenofobie. Domníváme se, že by orgány Evropské unie měly více udělat pro odvrácení těchto jevů, jakož i pro zabránění falšování historie. V učebnicích dějepisu v evropských zemích je napsáno příliš málo nebo vůbec nic o genocidní politice vůči slovanským národům během druhé světové války. Že jsou tyto otázky předpojatě projednávány i v Evropské unii, dokazuje skutečnost, že v usnesení Evropského parlamentu byl dnem paměti obětí všech totalitních a autoritativních režimů prohlášen 23.srpen 1939, a ne 29.září 1938, kdy Anglie a Francie podepsaly s Hitlerem souhlas s odtržením československého pohraničí. Snad by se našel i jiný den, který by se vztahoval ke všem totalitním režimům. 23. srpen 1939, kdy Stalin a Hitler podepsali smlouvu o neútočení, se u některých zredukuje pouze na vzpomínku na oběti totality komunistické. V pozadí je však záměr zatajení kolaborace s fašistickými a nacistickými okupanty.
Mnichovská dohoda byla ve skutečnosti první pakt s Hitlerem, který uzavřely západní země, a teprve to vedlo k paktu Molotov-Ribentropp.“
Po referátu předsedkyně I. Žnidaršič informovali další účastníci o činnosti svých organizací. Protože v minulém roce zemřel Nikolaj Dorožinskij, byl zvolen další místopředseda mezinárodního výboru. Stal se jím Ing. Jiří Prokop z České republiky. Účastníci setkání pak navštívili Babí Jar, kde položili kytice a věnec u památníku obětem nacismu. Věnec a kytice byly také položeny u Památníku slávy padlým bojovníkům druhé světové války.
